Showing posts with label Adi Shankara. Show all posts
Showing posts with label Adi Shankara. Show all posts

Sri Dakshinamurti Stotram

Sri Dakshinamurti Stotram

By Sri Adi Shankaracharya

Tamil Version

Dhyanam

चित्रं वटतरोर्मूले वृद्धाः शिष्या गुरुर्युवा |

गुरोस्तु मौनं व्याख्यानं शिष्यास्तुच्छिन्नसंशयाः ||

citraṁ vaṭataror mūle vṛddhāḥ śiṣyā gurur yuvā
gurostu maunaṁ vyākhyānaṁ śiṣyās tu chinna‑saṁśayāḥ 

Stotram

विश्वं दर्पण-दृश्यमान-नगरी तुल्यं निजान्तर्गतं 

पश्यन्नात्मनि मायया बहिरिवोद्भूतं यथा निद्रया |

यस्साक्षात्कुरुते प्रबोधसमये स्वात्मानामेवाद्वयं 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये ||

viśvaṁ darpaṇa–dṛśyamāna–nagarī–tulyaṁ nijāntargataṁ
paśyann ātmani māyayā bahir ivodbhūtaṁ yathā nidrayā |
yas sākṣāt kurute prabodha‑samaye svātmānam eva advayaṁ
tasmai śrī‑guru‑mūrtaye nama idaṁ śrī‑dakṣiṇāmūrtaye || (1)

बीजस्यान्तरि-वाङ्कुरो जगदिदं प्राङ्निर्विकल्पं पुनः 

मायाकल्पित-देशकालकलना-वैचित्र्यचित्रीकृतम् |

मायावीव विजृम्भयत्यपि महायोगीव यः स्वेच्छया 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये ||

bījyasyāntari-vāṅkuro jagad idaṁ prāṅ-nirvikalpaṁ punaḥ
māyā-kalpitadeśa-kāla-kalanā-vaicitrya-citrī-kṛtam |
māyāvīva vijṛmbhayaty api mahāyogīva yaḥ svecchayā
tasmai śrī-gurumūrtaye nama idaṁ śrī-dakṣiṇāmūrtaye || (2)

यस्यैव स्फुरणं सदात्मकमसत्कल्पार्थकं भासते 

साक्षात्तत्त्वमसीति वेदवचसा यो बोधयत्याश्रितान् |

यत्साक्षात्करणाद्भवेन्न पुनरावृत्तिर्भवाम्भोनिधौ 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये ||

yasyai va sphuraṇaṁ sadātmakam asat-kalpārthakaṁ bhāsate
sākṣāt tattvam asīti veda-vacasā yo bodhayaty āśritān |
yat sākṣātkaraṇād bhaven na punar āvṛttir bhavāmbhonidhau
tasmai śrī-gurumūrtaye nama idaṁ śrī-dakṣiṇāmūrtaye || (3)

नानाच्छिद्र-घटोदर-स्थित-महादीप-प्रभाभास्वरं 

ज्ञानं यस्य तु चक्षुरादीकरणद्वारा बहिः स्पन्दते |

जानामीती तमेव भान्तमनुभात्येतत्समस्तं जगत् 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये ||

nānācchidra–ghaṭodara–sthita–mahā–dīpa–prabhā–bhāsvaraṁ  
jñānaṁ yasya tu cakṣur–ādikaraṇa–dvārā bahiḥ spandate |  
jānāmīti tam eva bhāntam anubhāty etat samastaṁ jagat  
tasmai śrī–guru–mūrtaye nama idaṁ śrī–dakṣiṇāmūrtaye || (4)

देहं प्राणमपीन्द्रियाण्यपि चलां बुद्धिं च शून्यं विदुः 

स्त्री-बालन्ध-जडोपमास्त्वहमिति भ्रान्ता भृशं वादिनः |

मायाशक्ति-विलासकल्पित-महाव्यामोह-संहारिणे 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये ||

dehaṁ prāṇam apīndriyāṇy api calāṁ buddhiṁ ca śūnyaṁ viduḥ  
strī–bālandha–jaḍopamās tv aham iti bhrāntā bhṛśaṁ vādinaḥ |  
māyā–śakti–vilāsa–kalpita–mahā–vyāmoha–saṁhāriṇe  
tasmai śrī–guru–mūrtaye nama idaṁ śrī–dakṣiṇāmūrtaye || (5)

राहुग्रस्त-दिवाकरेन्दु-सदृशो  माया समाच्छादनात् 

सन्मात्रः करणोप-संहरणतो  योऽभूत्सुषुप्तः पुमान् |

प्रागस्वाप्समिति प्रबोधसमये यः प्रत्यभिज्ञायते 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये || 

rāhugrasta-divākarendu-sadṛśo māyā-samācchādanāt  
sanmātraḥ karaṇopa-saṃharaṇato yo’bhūt suṣuptaḥ pumān |  
prāg asvāpsam iti prabodha-samaye yaḥ pratyabhijñāyate  
tasmai śrī-gurumūrtaye nama idaṃ śrī-dakṣiṇāmūrtaye || (6)

बाल्यादिष्वपि जाग्रदादिषु तथा सर्वास्ववस्थास्वपि 

व्यावृत्ता-स्वनु-वर्तमान-महमित्यन्तः स्फुरन्तं सदा |

स्वात्मानं प्रकटीकरोति भजतां यो मुद्रया भद्रया 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये || 


bālyādiṣv api jāgradādiṣu tathā sarvāsv avasthāsv api  
vyāvṛttāsvanu-vartamāna-mahāmity antaḥ sphurantaṃ sadā |  
svātmānaṃ prakaṭīkaroti bhajatāṃ yo mudrayā bhadrayā  
tasmai śrī-gurumūrtaye nama idaṃ śrī-dakṣiṇāmūrtaye || (7)

विश्वं पश्यति कार्यकारणतया स्वस्वामिसम्बन्धतः 

शिष्याचार्यतया तथैव पितृ-पुत्राद्यात्मना भेदतः |

स्वप्ने जाग्रति वा य एष पुरुषो माया-परिभ्रामितः 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये || 

viśvaṃ paśyati kārya-kāraṇatayā sva-svāmi-sambandhataḥ  
śiṣyācāryatayā tathaiva pitṛ-putrādyātmanā bhedataḥ |  
svapne jāgrati vā ya eṣa puruṣo māyā-paribhrāmitaḥ  
tasmai śrī-gurumūrtaye nama idaṃ śrī-dakṣiṇāmūrtaye || (8)

भूरम्भांस्यनलोऽनिलोम्बर-महर्नाथो हिमांशु: पुमान् 

इत्याभाति चराचरात्मकमिदं यस्यैव मूर्त्यष्टकम् |

नान्यत्किञ्चन विद्यते विमृशतां यस्मात्परस्माद्विभोः 

तस्मै श्रीगुरुमूर्तये नम इदं श्रीदक्षिणामूर्तये || 

bhūrambhāṃsyanalo’nilombara-mahar-nātho himāṃśuḥ pumān  
ity ābhāti carācarātmakam idaṃ yasyaiva mūrtyaṣṭakam |  
nānyat kiñcana vidyate vimṛśatāṃ yasmāt parasmād vibhoḥ  
tasmai śrī gurumūrtaye nama idaṃ śrī dakṣiṇāmūrtaye || 9 ||

सर्वात्मत्वमिति स्फुटीकृतमिदं यस्मादमुष्मिंस्तवे 

तेनास्य श्रवणात्तदर्थमननात् ध्यानाच्च सङ्कीर्तनात् |

सर्वात्मत्व-महाविभूति-सहितं स्यादीश्वरत्वं स्वतः 

सिद्ध्येतत्पुनरष्टधा परिणतं चैश्वर्यमव्याहतम् ||

sarvātmatvam iti sphuṭīkritam idaṃ yasmādamuṣmiṃstave  
tenāsya śravaṇāt tad-artham ananāt dhyānāc ca saṅkīrtanāt |  
sarvātmatva-mahā-vibhūti-sahitaṃ syād īśvaratvaṃ svataḥ  
siddhyet tat punar aṣṭadhā pariṇataṃ caiśvaryam avyāhatam ||  

|| इति श्रीमच्छङ्कराचार्यविरचितं दक्षिनामूर्तिस्तोत्रं सम्पूर्णम् ||
|| iti śrīmacchaṅkarācārya-viracitaṃ dakṣiṇāmūrtistotraṃ sampūrṇam ||

Pratah Smarana Stotram


प्रातः स्मरामि हृदि संस्फुरदात्मतत्त्वं 

सच्चित्सुखं परमहंसगतिं तुरीयम् |

यत्स्वप्नजाग्रसुषुप्तिमवैति नित्यं 

तद् ब्रह्म निष्कमलमहं न च भूतसङ्घः  ||

prAtah smarAmi hrudi samsphurad-Atmat-attvam

sacchitsukham paramahamsagatim turIyam

yat-svapna-jAgra-suShuptim-avaiti nityam

tad-brahma niShkalam-aham na cha bhUta-sanghah

In the early morning, I remember (meditate) the essence of the Self (Atma), shining brilliantly in the heart. It is existence, consciousness, and bliss—the ultimate goal of realized sages (paramahamsa) - beyond the three states of waking, dreaming, and deep sleep. That eternal presence, which witnesses these states, is Brahman, the indivisible reality. I am that Brahman, not merely a collection of physical elements.

प्रातर्भजामि मनसा वचसामगम्यं 

वाचो विभान्ति निखिला यदनुग्रहेण | 

यन्नेतिनेतिवचनैर्निगमा अवोचं_

स्तं देवदेवमजमच्युतमाहुरग्रयं ||

prAtarbhajAmi manasA vachasAmagamyam

vAcho vibhAnti nikhilA yadanugraheNa |

yan-neti-neti-vachanair-nigamA avocham_

stam deva-devam-ajam-achyutam-Ahur-agryam

In the early morning, I worship that which is beyond the reach of the mind and speech. By whose grace all words (speech) shine forth. That which the scriptures describe as 'not this, not this' (Neti Neti). That eternal, unborn, and infallible Supreme Being, the God of gods, whom they call the foremost.

प्रातर्नमामि तमसः परमर्कवर्णं 

पूर्णं सनातनपदं पुरुषोत्तमाख्यम् |

यस्मिन्निदं जगदशेषमशेषमूर्तौ 

रज्ज्वां भुजङ्गं इव प्रतिभासितं वै  ||

prAtarnamAmi tamasah paramarkavarNam

pUrNam sanAtanapadam puruShottamAkhyam

yasminnidam jagadasheShamasheShamUrtau

rajjvAm bhujangam iva pratibhAsitam vai

In the early morning, I bow down to the Supreme Being, beyond darkness, shining like the sun. That eternal, complete (Poornam) reality, known as Purushottama (the Supreme Purusha), in whom this entire universe is manifest - just as a snake appears on a rope (an illusion over the underlying reality).

श्लोकत्रयमिदं पुण्यं लोकत्रयविभूषणम् |

प्रातः काले पठेद्यस्तु स गच्छेत्परं पदम् ||

shloka-trayam-idam puNyam loka-traya-vibhUShaNam

prAtah kAle paThedyastu sa gacchetparam padam

These three verses are sacred and serve as an ornament to the three worlds. Whoever recites them in the morning shall attain the Supreme Abode.

Bhaja Govindam

 By Sri Adi Shankaracharya

भज गोविन्दं भज गोविन्दं 
गोविन्दं भज मूढमते |
सम्प्राप्ते सन्निहिते काले 
नहि नहि रक्षति डुकृङ्करणे  ||

bhaja govindaṃ bhaja govindaṃ 
govindaṃ bhaja mūḍhamate |
samprāpte sannihite kāle 
nahi nahi rakṣati ḍukṛṅkaraṇe || (1)

 Worship Govinda, worship Govinda, worship Govinda, O foolish mind. When the time of death arrives, the rules of grammar will not save you.

मूढ जहीहि धनागमतृष्णां 
कुरु सद्बुद्धिं मनसि वितृष्णाम् |
यल्लभसे निजकर्मोपात्तं 
वित्तं तेन विनोदय चित्तम् ||

mūḍha jahīhi dhanāgamatṛṣṇāṃ 
kuru sadbuddhiṃ manasi vitṛṣṇām |
yallabhase nija-karmopāttaṃ 
vittaṃ tena vinodayacittam || (2)

O foolish one, give up the desire for wealth; cultivate good sense in the mind without craving. Whatever wealth you obtain through your actions (karma), let your mind find delight/contentment in that.

नारीस्तनभरनाभीदेशं 
दृष्ट्वा मा गा मोहावेशम् |
एतन्मांसवसादिविकारं 
मनसि विचिन्तय वारं वारम् ||

nārīstana-bhara-nābhīdeśaṃ 
dṛṣṭvā mā gā mohāveśam |
etad-māṃsa-vasa-ādi-vikāraṃ 
manasi vicintaya vāraṃ vāram || (3)

Seeing the fullness of a woman's breasts and the region of her navel, do not go into delusion. Contemplate again and again in your mind that this is just a modification of flesh, fat, etc.

नलिनीदलगतजलमतितरलं 
तद्वज्जीवितमतिशयचपलम् |
विद्धि व्याध्यभिमानग्रस्तं 
लोकं शोकहतं च समस्तम् ||

nalinīdalagatajalamatitaralaṃ 
tadvajjīvitamatiśayachapalam |
viddhi vyādhyabhimānagrastaṃ 
lokaṃ śokahataṃ cha samastam || (4)

 Like a drop of water on a lotus leaf, life is exceedingly unsteady and fleeting. Know that the world is afflicted with disease and pride and is struck by sorrow in its entirety.

यावद्वित्तोपार्जनसक्त:
तावन्निजपरिवारो रक्तः |
पश्र्चाज्जीवति जर्जरदेहे 
वार्तां कोऽपि न पृच्छति गेहे ||

yāvad vittopārjana-saktaḥ
tāvannija-parivāro raktaḥ |
paśchājjīvati jarjara-dehe 
vārtāṃ ko'pi na pṛcchati gehe || (5)

As long as one is attached/fit to earn wealth, the family is affectionate. But when one lives in a frail body, no one at home even asks about their welfare.

यावत्पवनो निवसतिदेहे 
तावत्पृच्छति कुशलं गेहे |
गतवति वायौ देहापाये 
भार्या बिभ्यति तस्मिन्काये ||

yāvatpavano nivasatidehe 
 tāvatpṛcchati kuśalaṃ gehe | 
gatavati vāyau dehāpāye 
 bhāryā bibhyati tasminkāye || (6)

As long as air dwells in the body (i.e., one is alive), people enquire about the [person's] welfare in the house. But when the air has departed and the body ceases, even the wife fears that body (corpse).

बालस्तावत्क्रीडासक्तः 
तरुणस्तावत्तरुणीसक्तः |
वृद्धस्तावच्चिन्तासक्तः 
परमे ब्रह्मणि कोऽपि न सक्तः ||

bālastāvarkrīḍāsaktaḥ 
 taruṇastāvattarunīsaktaḥ | 
vṛddhastāvacintāsaktaḥ 
 parame brahmaṇi ko'pi na saktaḥ || (7)

A child is engaged in play, a youth is attached to young women, and an old man is engrossed in worries. But who is attached to the supreme Brahman?

का ते कान्ता कस्ते पुत्रः 
संसारोऽयमतीव विचित्रः |
कस्य त्वं कः कुत आयातः 
तत्त्वं चिन्तय तदिह भ्रातः ||

kā te kāntā kas te putraḥ 
 saṃsāro'yamatīva vicitraḥ | 
kasya tvaṃ kaḥ kuta āyātaḥ 
 tattvaṃ cintaya tadiha bhrātaḥ || (8)

Who is your beloved? Who is your son? This world is indeed very strange. Whose are you? Who are you? From where have you come? Reflect on this truth here, brother.

सत्सङ्गत्वे निस्सङ्गत्वं 
निस्सङ्गत्वे निर्मोहत्वम् |
निर्मोहत्वे निश्चलतत्वं 
निश्चलतत्वे जीवन्मुक्तिः ||

satsaṅgatve nissaṅgatvaṃ 
 nissaṅgatve nirmohatvam |
 nirmohatve niścalatattvaṃ 
 niścalatattve jīvanmuktiḥ || (9)

In the company of the virtuous, there is detachment; in detachment, there is freedom from delusion; in freedom from delusion, there is steadfastness; in steadfastness, there is liberation while living.

वयसि गते कः कामविकारः 
शुष्के नीरे कः कासारः |
क्षीणे वित्ते कह परिवारः 
ज्ञाते तत्वे कः संसारः ||

vayasi gate kaḥ kāmavikāraḥ 
 śuṣke nīre kaḥ kāsāraḥ | 
 kṣīṇe vitte kaḥ parivāraḥ 
 jñāte tattve kaḥ saṃsāraḥ || (10)

When age (youth) has passed, what use is lust? When the water is dried up, what use is a lake? When wealth is diminished, where are the relatives? When the Truth is known, what use is worldly existence?

मा कुरु धनजनयौवन गर्वं 
हरति निमेषात्कालः सर्वम् |
मायामयमिदमखिलं हित्वा 
ब्रह्मपदं त्वं प्रविश विदित्वा ||

mā kuru dhana-jana-yauvana garvaṃ 
 harati nimeṣāt kālaḥ sarvam | 
 māyāmayam idam akhilaṃ hitvā 
 brahma-padaṃ tvaṃ praviśa viditvā || (11)

Do not take pride in wealth, people, and youth; time takes away everything in a moment. Abandon this entire illusory world and enter the state of Brahman, knowing this truth.

दिनयामिन्यौ सायं प्रातः 
शिशिरवसन्तौ पुनरायातः |
कालः क्रीडति गच्छत्यायुः 
तदपि न मुञ्चत्याशावायुः ||

dinayāminyau sāyaṃ prātaḥ 
 śiśiravasantau punarāyātaḥ | 
 kālaḥ krīḍati gacchatyāyuḥ 
 tadapi na muñcatyāśāvāyuḥ || (12)

Days and nights, evenings and mornings, winter and spring come again and again. Time sports and life passes, yet the wind of desire does not leave.

का ते कान्ता धनगतचिन्ता 
वातुल किं तव नास्ति नियन्ता |
त्रिजगति सज्जन सङ्गतिरेका 
भवति भवार्णवतरणे नौका ||

kā te kāntā dhanagatacintā 
 vātula kiṃ tava nāsti niyantā | 
 trijagati sajjana saṅgatirekā 
 bhavati bhavārṇavatarane naukā || (13)

What is the use of your wife and wealth, O deluded one? Is there no one to control/guide you? In the three worlds, only the association with virtuous people serves as a boat to cross the ocean of worldly existence.

द्वादशमञ्जरिकाभिरशेष:
कथितो वैयाकरणस्यैषः |
उपदेशोऽभूद्विद्यानिपुणैः 
श्रीमच्छङ्करभगवच्छरणैः ||

dvādaśa-mañjarikābhiraśeṣaḥ 
 kathito vaiyākaraṇasyaieṣaḥ | 
 upadeśo'bhūvidyā-nipuṇaiḥ 
 śrīmacchaṅkara-bhagavaccharaṇaiḥ || (14)

This collection of twelve verses was imparted to a grammarian by the all-knowing Shankara.

जटिलो मुण्डी लुच्छितकेशः 
काशायाम्बर बहुकृतवेषः |
पश्यन्नपि च न पश्यति मूढ:
उदरनिमित्तं बहुकृतवेषः||

jaṭilo muṇḍī luñchitakeśaḥ 
  kāśāyāmbarabahukṛtaveṣaḥ | 
  paśyannapi ca na paśyati mūḍha: 
  udaranimittaṃ bahukṛtaveṣaḥ || (15)

With matted hair, shaven head, or plucked hair, clad in ochre robes in various guises, the fool, though seeing, does not see; he is indeed a fool who dons many disguises for the sake of the stomach.

अङ्गं गलितं पलितं मुण्डं 
दशनविहीनं जातं तुण्डम् |
वृद्धो याति गृहीत्वा दण्डं 
तदपि न मुञ्चत्याशापिण्डम् ||

aṅgaṃ galitaṃ palitaṃ muṇḍaṃ 
 daśanavihīnaṃ jātaṃ tuṇḍam | 
 vṛddho yāti gṛhītvā daṇḍaṃ 
 tadapi na muñcatyāśāpiṇḍam || (16)

The body is worn out, the hair has turned grey, and the head has become bald. The old man goes about, holding a staff, yet even then, he does not give up the bundle of desires.

अग्रे वह्निः पृष्ठे भानुः 
रात्रौ चुबुकसमर्पितजानुः |
करतलभिक्षस्तरुतलवासः 
तदपि न मुञ्चत्याशापाशः ||

agre vahniḥ pṛṣṭhe bhānuḥ 
 rātrau cubukasamarpitajānuḥ | 
 karatalabhikṣastarulavāsaḥ 
 tadapi na muñcatyāśāpāśaḥ || (17)

In front is fire, at the back is the sun; at night, with chin resting on knee, having alms in hand and residing under a tree; even then, [he] does not release the bonds of hope/desire.

कुरते गङ्गासागरगमनं 
व्रतपरिपालनमथवा दानम् |
ज्ञानविहीनः सर्वमतेन 
मुक्तिं न भजति जन्मशतेन ||

kurute gaṅgā-sāgara-gamanaṃ 
vrata-paripālana-mathavā dānam | 
jñāna-vihīnaḥ sarvamatena 
muktiṃ na bhajati janma-śatena || (18)

One may undertake pilgrimages to the Ganga Sagar, observe vows and donate in charity. But without knowledge (spiritual wisdom), all these deeds are futile and will not lead to liberation, even in a hundred lifetimes.

सुरमन्दिरतरुमूलनिवासः 
शय्या भूतलमजिनं वासः |
सर्वपरिग्रहभोगत्याग:
कस्य सुखं न करोति विरागः ||

suramandira-taru-mūla-nivāsaḥ 
śayyā bhūtalam-ajinaṃ vāsaḥ | 
sarva-parigraha-bhoga-tyāgaḥ 
kasya sukhaṃ na karoti virāgaḥ || (19)

 Living in the temple or under the tree, with the ground as the bed and deerskin as clothing; renouncing all possessions and pleasures - who does not find happiness in detachment?

योगरतो वा भोगरतो वा 
सङ्गरतो वा सङ्गविहीनः |
यस्य ब्रह्मणि रमते चित्तं 
नन्दति नन्दति नन्दत्येव ||

yogarato vā bhogarato vā 
 saṅgarato vā saṅgavihīnaḥ | 
yasya brahmaṇi ramate 
cittaṃ nandati nandati nandatyeva || (20)

Whether engaged in meditation (yoga) or in worldly pleasures (bhoga), whether in company or in solitude, the one whose mind delights in the Supreme (Brahman) truly rejoices, rejoices, and verily rejoices.

भगवद्गीता किञ्चिदधीता 
गङ्गाजललवकणिका पीता |
सकृदपि येन मुरारिसमर्चा 
क्रियते तस्य यमेन न चर्चा ||

bhagavad-gītā kiñcid-adhītā 
 gaṅgā-jala-lava-kaṇikā pītā | 
sakṛdapi yena murāri-samarcā 
 kriyate tasya yamena na carcā || (21)

Even if one studies a little of the Bhagavad Gita, drinks a drop of Ganga water, or worships Murari (Krishna) just once, there is no discussion with Yama (the god of death) for him.

पुनरपि जननं पुनरपि मरणं 
पुनरपि जननी जठरे शयनम् |
इह संसारे बहुदुस्तारे 
कृपयाऽपारे पाहि मुरारे ||

punarapi jananaṃ punarapi maraṇaṃ 
 punarapi jananī jaṭhare śayanam | 
iha saṃsāre bahudustāre 
 kṛpayā'pāre pāhi murāre || (22)

Again birth, again death, and again lying in the mother's womb; this world is difficult to cross. O Murari (Krishna), protect me with your limitless compassion.

रथ्याचर्पटविरचितकन्थः 
पुण्यापुण्यविवर्जितपन्थः |
योगी योगनियोजितचित्तो 
रमते बालोन्मत्तवदेव ||

rathyācarpaṭaviracitakanthaḥ 
puṇyāpuṇya vivarjitapanthaḥ | 
yogī yoganiyojitacitto 
ramate bālonmattavadeva || (23)

Clad in a quilt made of rags from the streets, following a path devoid of both merit and demerit, the yogi, with his mind absorbed in yoga, delights like a child or a madman indeed.

कस्त्वं कोऽहं कुत आयातः 
का मे जननी को मे तातः |
इति परिभावय सर्वमसारं 
विश्वं त्यक्त्वा स्वप्नविचारम् ||

kastvaṁ ko'haṁ kuta āyātaḥ |
kā me jananī ko me tātaḥ |
iti paribhāvaya sarvamasāraṁ |
viśvaṁ tyaktvā svapnavicāram || (24)

Who are you? Who am I? From where have I come? Who is my mother? Who is my father? Thus, contemplate everything as worthless (no essence) and abandon the world like a dream.

त्वयि मयि चान्यत्रैको विष्णुः 
व्यर्थं कुप्यसि मय्यसहिष्णु: |
भव समचित्तः सर्वत्र त्वं 
वाञ्छस्यचिराद्यदि विष्नुत्वम् ||

tvayi mayi cānyatraiko viṣṇuḥ
 vyarthaṁ kupyasi mayyasahiṣṇuḥ | 
bhava samacittaḥ sarvatra tvaṁ 
vāñchasyacirādyadi viṣṇutvam || (25)

In you, in me, and in everyone else, there is only one Vishnu. You intolerantly getting angry with me is useless. Be calm-minded everywhere/always, if you desire to attain the state of Vishnu.

शत्रौ मित्रे पुत्रे बन्धौ 
मा कुरु यत्नं विग्रहसन्धौ |
सर्वस्मिन्नपि पश्यात्मानं 
सर्वत्रोत्सृज भेदाज्ञानम् ||

śatrau mitre putre bandhau 
 mā kuru yatnaṁ vigrahasandhau | 
sarvasminnapi paśyātmānaṁ 
 sarvatrotsṛja bhedājñānam || (26)

Do not make efforts in conflicts and alliances with enemies, friends, sons, and relatives. See the self in all and abandon ignorance of differences everywhere.

कामं क्रोधं लोभं मोहं 
त्यक्त्वाऽऽत्मानं भावय कोऽहं |
आत्मज्ञानविहीना मूढा:
ते पच्यन्ते नरकनिगूढा : ||

kāmaṁ krodhaṁ lobhaṁ mohaṁ 
 tyaktvā''tmānaṁ bhāvaya ko'haṁ | 
ātmajñānavihīnā mūḍhāh 
te pacyante narakanigūḍhāḥ || (27)

Abandoning desire, anger, greed, and delusion, contemplate 'Who am I?' Those who are without self-knowledge, the fools, they suffer, deeply embedded in hell.

गेयं गीतानामसहस्रं 
ध्येयं श्रीपतिरूपमजस्रम् |
नेयं सज्जनसङ्गे चित्तं 
देयं दीनजनाय च वित्तम् || 

geyam giitaanamasahasram 
 dhyeyam shriipatiiruupamajasram | 
neyam sajjanasange cittam 
 deyam diinajanaaya ca vittam || (28)

One should sing the thousand names of Gita, meditate upon the form of the Lord eternally, keep the mind in the company of good people, and give wealth to the poor people.

सुखतः क्रियते रामाभोगः 
पश्चाद्धन्त शरीरे रोगः |
यद्यपि लोके मरणं शरणं 
तदपि न मुञ्चति पापाचरणम् ||

sukhataḥ kriyate rāmābhogaḥ
 paścāddhanta śarīre rogaḥ | 
yadyapi loke maraṇaṃ śaraṇaṃ 
 tadapi na muñcati pāpācaraṇam || (29)

 Out of pleasure, sensual enjoyment is pursued. Alas, afterwards, there is disease in the body. Even though death is inevitable in the world, one does not give up sinful behavior.

अर्थमनर्थं भावय नित्यं 
नास्तिततः सुखलेशः सत्यम् |
पुत्रादपि धनभाजां भीतिः 
सर्वत्रैषा विहितारीतिः ||

arthamanarthaṃ bhāvaya nityaṃ 
 nāstitataḥ sukhaleśaḥ satyam | 
putrādapi dhanabhājāṃ bhītiḥ 
 sarvatraiṣā vihitārītiḥ || (30)

Contemplate always on the uselessness of wealth - there is no trace of happiness in it; this is the truth. Even the wealthy have fear from their sons. This behavior is ordained everywhere.

प्राणायामं प्रत्याहारं 
नित्यानित्य विवेकविचारम् |
जाप्यसमेतसमाधिविधानं 
कुर्ववधानं महदवधानम् ||

prāṇāyāmaṃ pratyāhāraṃ 
 nityānitya vivekavicāram | 
jāpyasametasamādhividhānaṃ 
 kurvavadhānaṃ mahadavadhānam || (31)

Practice breath control, withdrawal of senses, and reflection on the discernment of eternal and transient things. Along with chanting and deep meditation, practice these with great attention and care.

गुरुचरणाम्बुजनिर्भरभक्तः 
संसारादचिराद्भव मुक्तः |
सेन्द्रियमानसनियमादेवं 
द्रक्ष्यसि निजहृदयस्थं देवम् ||

gurucaraṇāmbujanirbhara bhaktaḥ 
 saṃsārādacirād bhava muktaḥ | 
sendriya mānasaniyamādevam 
 drakṣyasi nijahṛdayasthaṃ devam || (32)

With devotion filled at the lotus feet of the teacher, be liberated soon from the cycle of birth and death. With control of senses and mind, thus you will see God residing in your own heart.

................
मूढः कश्चन वैयाकरणो 
डु:कृङ्करणाध्ययनधुरीणः |
श्रीमच्छङ्कर भगवच्छिष्यैः 
बोधित आसीच्छोधितकरणः ||

ha kaścana vaiyākara
ukṛṅkaraādhyayanadhurīa
śrīmacchakara bhagavacchiṣyai 
bodhita āsīcchodhitakaraa || (33)

A certain foolish grammarian, engrossed in the study of complex grammatical rules, was enlightened and purified by the revered disciples of the respected Shankara.

भज गोविन्दं भज गोविन्दं 
गोविन्दं भज मूढमते |
नामस्मरणादन्यमुपायं 
नहि पश्यामो भवाब्धितरणे ||

bhaja govindaṃ bhaja govindaṃ 
 govindaṃ bhaja mūḍhamate | 
nāmasmaraṇādanyamupāyaṃ 
 nahi paśyāmo bhavābdhitarane || (34)

Worship Govinda, worship Govinda, worship Govinda, O foolish mind. We see no other means than chanting the name to cross the ocean of worldly existence.

~ ॐ ~

Govindashtakam


Sri Govindashtakam

By Sri Adi Shankaracharya

 सत्यं ज्ञानमनन्तं नित्यमनाकाशं परमाकाशं 

गोष्ठप्राङ्गणरिङ्खणलॊलमनायासं परमायासम्  |

मायाकल्पितनानाकारमनाकारं भुवनाकारं 

क्ष्माया नाथमनाथं प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम्  ||

satyam jnAnam-anantam nityam-anAkAsham paramAkAsham

goShTha-prAngaNa-rinkhaNa-lolam-anAyAsam paramAyAsam 

mAyA-kalpita-nAnAkAram-anAkAram bhuvanAkAram

kshmAyA nAtham-anAtham praNamata govindam paramAnandam (1)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who is truth, knowledge, infinite, eternal, non-material, and the supreme space. He plays in the courtyard of the cowherds effortlessly, though he is also the supreme effort (the source of all effort .. the One who makes the universe run is the same One who plays in Vrindavan without a care). He takes various forms imagined by Maya, yet he is formless and the form of the universe. He is the lord of the earth and also the protector of those without a protector.

मृत्स्नामत्सीहेति यशोदाताडनशैशव संत्रासं 

व्यादितवक्त्रालोकितलोकालोकचतुर्दशलोकालिम् |

लोकत्रयपुरमूलस्तंभं लोकालोकमनालोकं  |

लोकेशं परमेशं प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम्  ||

mrtsnAmatsIheti yashodAtADana shaishava santrAsam

vyAditavaktrAlokitalokAlokachaturdashalokAlim 

lokatraya-pura-mUlastambham lokAlokam-anAlokam

lokesham paramesham praNamata govindam paramAnandam  (2)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who as a child, was (appeared to be) scared by Yashoda's scolding 'You have eaten dirt', and who showed the fourteen worlds in his open mouth. He is the foundational pillar of the three worlds, beyond perception, the Lord of the worlds, the Supreme Lord.

त्रैविष्टपरिपुवीरघ्नं क्षितिभारघ्नं भवरोगघ्नं 

कैवल्यं नवनीताहारमनाहारं भुवनाहारम्  |

वैमल्यस्फुटचेतोवृत्तिविषेशाभासमनाभासं 

शैवं केवलशान्तं प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम्  ||

traiviShTapa-ripu-vIraghnam kShitibhAraghnam bhavaroghnam

kaivalyam navanItAhAramanAhAram bhuvanAhAram

vaimalya-sphuTa-chetovruttiviSheshAbhAsam-anAbhAsam

shaivam kevalashAntam praNamata govindam paramAnandam  (3)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who is the destroyer of the enemies of the three worlds, the burden of the Earth, and the disease of worldly existence. He is the absolute state of liberation, who eats fresh butter yet does not require food, and sustains the universe. His pure, clear consciousness is beyond perception. He embodies the nature of Shiva and absolute tranquility.

गोपालं प्रभुलीलाविग्रहगोपालं कुलगोपालं 

गोपीखेलनगोवर्धनधृतिलीलालालितगोपालम् |

गोभिर्निगदित गोविन्दस्फुटनामानं बहुनामानं 

गोपीगोचरपथिकं  प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम्  ||

gopAlam prabhulIlAvigrahagopAlam kulagopAlam

gopIkhelanagovardhanadhruti lIlA-lAlita-gopAlam

gobhirnigadita govinda-sphuTa-nAmAnam bahunAmAnam

gopIgocharapathikam  praNamata govindam paramAnandam  (4)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who is the protector of cows and the embodiment of divine play, the protector of the family (the yAdava race). He is adored for his playful pastimes with the Gopis and holding up Govardhan. Clearly named Govinda by the cows, he has many names. He is the traveler on the path frequented by the Gopis (always accompanies the gopis and the gopas).

गोपीमण्डलगोष्ठीभेदं भेदावस्थमभेदाभं 

शश्वद्गोखुरनिर्धूतोद्गतधूलीधूसरसौभाग्यम् |

श्रद्धाभक्तिगृहीतानन्दमचिन्त्यं चिन्तितसद्भावं 

चिन्तामणिमहिमानं प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम्  ||

gopImaNDala-ghoShTIbhrdam bhedAvasthamabhedAbham

shaShwadgokhura-nirdhUtodgata-dhUlIdhUsara saubhAgyam

shraddAbhaktigruhItAnandam-achintyam chintita-sadbhAvam

chintAmNimahimAnam praNamata govindam paramAnandam  (5)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who is surrounded by the groups of Gopis, experiencing differences and appearing as one. He is covered with the dust continuously stirred by the hooves of cows, considered fortunate and auspicious. Held by faith and devotion, he is the inconceivable bliss and contemplated true nature, with the greatness of a Chintamani gem.

स्नानव्याकुलयोशिद्वस्त्रमुपादायागमुपारूढं 

व्यादित्सन्तिरथ  दिग्वस्त्रा  ह्युपदातुमुपाकर्षन्तम्  |

निर्धूतद्वयशोकविमोहं बुद्धं  बुद्धेरन्तस्थं 

सत्तामात्रशरीरं  प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम् ||

snAnavyAkulayoshidvastramupAdAyAgamupArUDham

vyAditsantiratha digvastrA hyupadAtumupAkarShantam

nirdhUta-dvaya-shoka-vimoham buddham buddherantastham

sattA-mAtra-sharIram praNamata govindam paramAnandam  (6)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who took the clothes of bathing women and climbed a tree. He made those women, who tried to get back their clothes, come near Him. He is free from duality, sorrow, and delusion, the enlightened one residing within the intellect, whose body is pure existence.

कान्तं कारणकारणमादिमनादिं कालमनाभासं  

कालिन्दीगतकालियशिरसि सुनृत्यन्तं मुहुरत्यन्तम् |

कालं कालकलातीतं कलिताशेषं कलिदोषघ्नम् 

कालत्रयगतिहेतुं  प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम् ||

kAntam kAraNa-kAraNam-Adim-anAdim kAlamanAbhAsam

kAlindI-gata-kAliya-shirasi sunrutyantam muhuratyantam

kAlam kAlakalAtItam kalitAseSham kalidoShaghnam

kAlatrayagatihetum praNamata govindam paramAnandam  (7)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss, who is beloved and charming, the cause of all causes, beginningless and beyond time. He danced beautifully again and again on the head of (serpent) Kaliya in the Yamuna (river). He is time and beyond the measures of time, comprehending everything, and the destroyer of the faults/ills/evils of Kali Yuga. He is the cause of movement through the three phases of time (past, present, future).

वृन्दावनभुवि वृन्दारकगण वृन्दाराध्यं वन्देऽहं  

कुन्दाभामलमन्दस्मेरसुधानन्दं सुह्रुदानन्दम् |

वन्द्येशेषमहामुनिमानसवन्द्यानन्दपदद्वन्द्वं 

वन्द्याशेषगुणाब्धिं  प्रणमत गोविन्दं परमानन्दम् ||

vrundAvanabhuvi vrundArakagaNa vrundArAdhyam vandeham

kundAbhAmala-manda-smera-sudhAnandam suhrudAnandam

vandyesheSha-mahA-muni-mAnasa-vandyAnanda-pada-dwandwam

vandyAsheShaguNAbdhim praNamata govindam paramAnandam  (8)

Bow down to Govinda, the Supreme Bliss who, in the land of Vrindavan, is worshipped by the cowherds and who has a pure gentle smile like a Kunda (Jasmine) flower, who brings nectar-like bliss and joy to his friends, whose two feet are worshipped by the great sages that are worshipped by us all, and who is the ocean of all virtues.

गोविन्दाष्टकमेतदधीते गोविन्दार्पितचेता यो 

गोविन्दाच्युत माधव विष्णो गोकुलनायक कृष्णेति  |

गोविन्दाङ्घ्रिसरोजध्यानसुधाजलधौतसमस्ताघो 

गोविन्दं परमानन्दामृतमन्तःस्थं स तमभ्येति  ||

govindAShTakam-etad-adhIte govindArpitachetA yo

govindAchyuta mAdhava viShNo gokulanAyaka kruShNeti

govindAnghri-saroja-dhyAna-sudhAjala-dhauta-samastAgho

govindam paramAnandAmrutam-antahstham sa tam-abhyeti (9)

He who reads this Govinda Ashtakam with a mind dedicated to Govinda, who thinks of Govinda, Acyuta, Madhava, Vishnu, as Gokula’s leader (Gokulanaayaka), Krishna, with all sins washed away by the nectar of meditation on Govinda's lotus feet, attains Govinda, the Supreme Bliss, who dwells within as nectar.

||  इति श्रीमच्छङ्कराचार्य विरचितं  श्रीगोविन्दाष्टकं  संपूर्णम्  ||

Sri Shankaracharya Varyam (Tamil)




ஸ்ரீசங்கராசார்ய ஸ்தவ:

ஜகத்குரு ஸ்ரீ பாரதிதீர்த்த மஹாஸ்வாமிகள் அருளியது

ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம் ஸர்வலோகைகவந்த்யம் பஜே தேசிகேந்த்ரம்

தர்மப்ரசாரேதிதக்ஷம் யோகிகோவிந்தபாதாப்த ஸன்யாஸதீக்ஷம்
துர்வாதிகர்வாபநோதம் பத்மபாதாதிசிஷ்யாலி ஸம்ஸேவ்யபாதம் (1)

(ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம்)

சங்காத்ரிதம்போலி லீலம் கிங்கராசேஷசிஷ்யாலி ஸந்த்ராணசீலம்
பாலார்கநீகாசசேலம் போதிதாசேஷவேதாந்த கூடார்த்தஜாலம் (2)

(ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம்)

ருத்ராக்ஷமாலாவிபூஷம் சந்த்ரமௌலீச்வராராதனாவாப்த தோஷம்
வித்ராவிதாசேஷதோஷம் பத்ர்பூகப்ரதம் பக்தலோகஸ்ய நித்யம் (3)

(ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம்)

பாபாடவீசித்ரபானும் ஞானதீபேன ஹார்தம் தமோ வாரயந்தம்
த்வைபாயனப்ரீதிபாஜம் ஸர்வதாபாபஹாமோக போதப்ரதம் தம் (4)

(ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம்)

ராதிராஜபிபூஜ்யம் ரம்யச்ருங்காத்ரிவாஸைகலோலம் யதீட்யம்
ராகேந்துஸங்காசவக்த்ரம் ரத்னகர்பேபவக்த்ராங்க்ரி பூஜானுரக்தம் (5)

(ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம்)

ஸ்ரீபாரதீதீர்த்தகீதம் சங்கரார்யஸ்தவம் ய: படத்பக்தியுக்த:
ஸோவாப்னுயாத்ஸர்வமிஷ்டம் சங்கராசார்யவர்ய ப்ரஸாதேன தூர்ணம் (6)

(ஸ்ரீசங்கராசார்யவர்யம்)

Sri Shankaracharya Stavam


YouTube Link

Tamil Version

||श्रीशङ्कराचार्यस्तवः||
shrI shankarAchAryastavah

(Composed by Jagadguru Bharathi Teertha Mahaswami of Sringeri Mutt)

श्रीशङ्कराचार्यवर्यं सर्वलोकैकवन्द्यं भजे देशिकेन्द्रम्
shrIshankarAchAryavaryam sarvalokaikavandyam bhaje deshikendram

धर्मप्रचारेऽतिदक्षं योगिगोविन्दपादाप्तसन्यासदीक्षम् |
दुर्वादिगर्वापनोदं पद्मपादादिशिष्यालिसंसेव्यपादम् ||१||
dharmaprachAretidaksham yogigovindapAdAptasanyAsadIksham
durvAdigarvApanodam padmapAdAdishishyAlisamsevyapAdam (1)

(श्रीशङ्कराचार्यवर्यं )

शङ्काद्रिदम्भोलिलीलं किन्कराशेषशिष्यालि संत्राणशीलम् |
बालार्कनीकाशचेलं बोधिताशेषवेदान्त गूढार्थजालम् ||२||
shankAdridambholileelam kinkarAsheShashiShyAli santrANashIlam
bAlArkanIkAshachelam bodhitAsheShavedAnta gUDhArthajAlam (2)

(श्रीशङ्कराचार्यवर्यं )

रुद्राक्षमालाविभूषं चन्द्रमौलीश्वराराधनावाप्ततोषम् |
विद्राविताशेषदोषं भद्रपूगप्रदं भक्तलोकस्य नित्यम् ||३||
rudrAkshamAlAvibhUSham chandramoulIshwarArAdhanAvAptatoSham
vidrAvitAsheShadoSham bhadrapUgapradam bhaktalokasya nityam (3)

(श्रीशङ्कराचार्यवर्यं )

पापाटवीचित्रभानुं ज्ञानदीपेन हार्दं तमो वारयन्तम् |
द्वैपायनप्रीतिभाजं सर्वतापापहामोघबोधप्रदं तम् ||४||
pApATavIchitrabhAnum gyAnadeepena hArdam tamo vArayantam
dvaipAyanaprItibhAjam sarvatApApahAmoghabodhapradam tam (4)

(श्रीशङ्कराचार्यवर्यं )

राजाधिराजाभिपूज्यं रम्यशृङ्गाद्रिवासैकलोलं यतीड्यम् |
राकेन्दुसङ्काशवक्त्रं रत्नगर्भेभवक्त्राङ्घ्रिपूजानुरक्तम् || ५||
rAjAdhirAjAbhipUjyam ramyashringAdrivAsaikalolam yatIDyam
rAkendusankAshavaktram ratnagarbhebhavaktrAnghripUjAnuraktam (5)

(श्रीशङ्कराचार्यवर्यं )

श्रीभारतीतीर्थगीतं शङ्करार्यस्तवं यः पठेद्भक्तियुक्तः |
सोऽवाप्नुयात्सर्वमिष्टं शङ्कराचार्यवर्यप्रसादेन तूर्णम् ||६||
shrIbhAratIteerthagItam shankarAryastavam yah paThedbhaktiyuktah
sovApnuyAtsarvamiShTam shankarAchAryavarya prasAdena tUrNam (6)

(श्रीशङ्कराचार्यवर्यं )

Sringeri Sharada Bhujanga Prayatashtakam




शारदा भुजङ्ग प्रयाताष्टकं
shAradA bhujanga prayAtAshTakam

श्री शङ्कराचार्य कृतं
(By Sri Adi Shankaracharya)

सुवक्षोजकुम्भां सुधापूर्णकुम्भां
प्रसादावलंबां प्रपुण्यावल्म्बाम्||
सदास्येन्दुबिम्बां सदानोष्ठबिम्बां
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
suvakshojakumbhAm sudhApUrNakumbAm
prasAdAvalambAm prapuNyAvalambAm
sadAsyendubimbAm sadAnoShThabimbAm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

कटाक्षे दयार्द्रां करे ज्ञानमुद्रां
कलाभिर्विनिद्रां कलापै: सुभद्राम् ||
पुरस्त्रीं विनिद्रां पुरस्तुङ्गभद्रां
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
kaTAkshedayArdrAm kare gyAnamudrAm
kalAbhirvinidrAm kalApaih subhadrAm
purastrIm vinidrAm purastungabhadrAm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

ललामाङ्कफालां लसद्गानलोलां
स्वभक्तैकपालां यशः श्रीकपोलाम् ||
करे त्वक्षमालां कनत्प्रत्नलोलाम्
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
lalAmAngkaphAlAm lasadgAnalolAm
svabhaktaikapAlAm yashah shrIkapolAm
kare tvakshamAlAm kanatpratnalolAm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

सुसीमन्तवेणीं दृशा निर्जितैणीं
रमत्कीरवाणीं नमद्वज्रपाणीं ||
सुधामन्थरास्यां मुदा चिन्त्य वेणीं
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
susImantaveNIm drshA nirjitaiNIm
ramatkIravANIm namadvajrapANIm
sudhAmantharAsyAm mudA chintya veNIm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

सुशान्तां सुदेहां दृगन्ते कचान्तां
लसत् सल्लताङ्गीमनन्तामचिन्त्याम् ||
स्मतां तापसैः सर्गपूर्वस्थितां तां
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
sushAntAm sudeham drgante kachAntAm
lasat sallatAngIm anantAm achintyAm
smatAm tApasaih sargapUrvasthitAm tAm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

कुरङ्गे तुरङ्गे मृगेन्द्रे खगेन्द्रे
मराले मदेभे महोक्षेऽधिरूढाम् ||
महत्यां नवम्यां सदा सामरूपां
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
kurange turange mrugendre khagendre
marAle madebhe mahokshe-adhirUDHAm
mahatyAm navamyAm sadA sAmarUpAm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

ज्वलत्कान्तिवह्निं जगन्मोहनाङ्गीं
भजन्मानसाम्भोजसुभ्रान्तभृङ्गीम् ||
निजस्तोत्रसंगीतनृत्यप्रभाङ्गी
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
jvalatkAntivahnim jaganmohanAngIm
bhajanmAnasAmbhojasubhrAntabhrungIm
nijastotrasangItanrutyaprabhAngI
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

भवाम्भोजनेत्राजसंपूज्यमानां
लसन्मन्दहासप्रभावक्त्रचिह्नाम् ||
चलच्चञ्चलाचारुताटङ्कककर्णां
भजे शारदाम्बामजस्रं मदम्बाम् ||
bhavAmbhojanetrAjasampUjyamAnAm
lasanmandahAsaprabhAvaktrachihnAm
chala chanchalA chAru tAngka karnAm
bhaje shAradAmbAm-ajasram mad-ambAm

Totakashtakam



Tamil Version

तोटकाष्टकम्
toTakAshTakam

Composed by TotakAchArya, a disciple of Sri Adi ShankarAchArya

Stotram Meaning

विदिताखिलशास्त्रसुधाजलधे महितोपनिषत् कथितार्थनिधे |
हृदये कलये विमलं चरणं भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
viditAkhilashAstrasudhAjaladhe mahitopaniShat kathitArthanidhe
hrudaye kalaye vimalam charaNam bhava shankara deshika me sharaNam 1

करुणावरुणालय पालय मां भवसागरदुःखविदूनहृदम् |
रचयाखिलदर्शनतत्त्वविदं भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
karuNAvaruNAlaya pAlaya mAm bhavasAgaradukhavidUnahrudam
rachayAkhiladarshanatattvavidam bhava shankara deshika me sharaNam 2

भवता जनता सुहिता भविता निजबोधविचारण चारुमते |
कलयेश्र्वरजीवविवेकविदं भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
bhavatA janatA suhitA bhavitA nijabodhavichAraNa chArumate
kalayeshwarajIvavivekavidam bhava shankara deshika me sharaNam 3

भव एव भवानिति मे नितरां समजायत चेतसि कौतुकिता |
मम वारय मोहमहाजलधिं भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
bhava eva bhavAniti me nitarAm samajAyata chetasi kautukitA
mama vAraya mohamahAjaladhim bhava shankara deshika me sharaNam 4

सुकृतेऽधिकृते बहुधा भवतो भविता समदर्शनलालसता |
अतिदीनमिमं परिपालय मां भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
sukrute'dhikrute bahudhaa bhavato bhavitA samadarshanalAlasata
atidInamimam paripAlaya mAm bhava shankara deshika me sharaNam 5

जगतीमवितुं कलिताकृतयो विचरन्ति महामहसश्छलतः |
अहिमांशुरिवात्र विभासि गुरो भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
jagatImavitum kalitAkrutayo vicharanti mahAmahasashcchalatah
ahimAmshurivAtra vibhAsi guro bhava shankara deshika me sharaNam 6

गुरुपुन्गव पुन्गवकेतन ते समतामयतां नहि कोऽपि सुधीः |
शरणागतवत्सल तत्त्वनिधे भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
gurupungava pungavaketana te samatAmayatAm nahi ko'pi sudhIh
sharaNAgatavatsala tattvanidhe bhava shankara deshika me sharaNam 7

विदिता न मया विशदैककला न च किञ्चन काञ्चनमस्ति गुरो |
द्रुतमेव विधेहि कृपां सहजां भव शङ्कर देशिक मे शरणम् ||
viditA na mayA vishadaikakalA na cha kinchana kAnchanamasti guro
drutameva vidhehi krupAm sahajAm bhava shankara deshika me sharaNam 8

Swarnamala Stuti



श्री शङ्कराचार्य कृतं

(By Sri Adi Shankaracharya)

साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम्|| 
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

ईशगिरीश नरेश परेश महेश बिलेशय भूषण भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

Isha girIsha naresha paresha mahesha bileshaya bhUShaNa bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam


उमया दिव्य सुमङ्गल विग्रह यालिङ्गित वामाङ्ग विभो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

umayA divya sumangala vigraha yAlingita vAmAnga vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

ऊरी कुरु मामज्ञमनाथं दूरी कुरु मे दुरितं भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

Uri kuru mAmagyamanAtham dUri kuru me duritam bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

ॠषिवर मानस हंस चराचर जनन स्थिति लय कारण भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

Rshivara mAnasa hamsa charAchara janana sthiti laya kAraNa bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

अन्तः करण विशुद्धिं भक्तिं च त्वयि सतीं प्रदेहि विभो |
  साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

antah karaNa vishuddhim bhaktim cha tvayi satIm pradehi vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

करुणा वरुणा लय मयिदास उदासस्तवोचितो न हि भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

karuNA varuNA laya mayidAsa udAsastavochito na hi bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

जय कैलास निवास प्रमाथ गणाधीश भू सुरार्चित भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

jaya kailAsa nivAsa pramAtha gaNAdhIsha bhU surArchita bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

झनुतक झङ्किणु झनुतत्किट तक शब्दैर्नटसि महानट भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

jhanutaka jhankiNu jhanutatkiTa taka shabdairnaTasi mahAnaTa bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

धर्मस्थापन दक्ष त्र्यक्ष गुरो दक्ष यज्ञशिक्षक भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

dharmasthApana daksha tryaksha guro daksha yagyashikshaka bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

बलमारोग्यं चायुस्त्वद्गुण रुचितं चिरं प्रदेहि विभो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

balamArogyam chAyustvadguNa ruchitam chiram pradehi vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

भगवन् भर्ग भयापह भूत पते भूतिभूषिताङ्ग विभो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

bhagavan bharga bhayApaha bhUta pate bhUtibhUShitAnga vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

शर्व देव सर्वोत्तम सर्वद दुर्वृत्त गर्वहरण विभो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

sharva deva sarvottama sarvada durvrutta garvaharaNa vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

षड्रिपु षडूर्मि षड्विकार हर सन्मुख षण्मुख जनक विभो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

ShaDripu ShaDUrmi ShaDvikAra hara sanmukha ShaNmukha janaka vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

सत्यं ज्ञानमनन्तं ब्रह्मे त्येल्लक्षण लक्षित भो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

satyam jnAnamanantam brahme tyellakshaNa lakshita bho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam

हाऽहाऽहूऽहू मुख सुरगायक गीता पदान पद्य विभो |
साम्ब सदाशिव शम्भो शङ्कर शरणं मे तव चरणयुगम् ||

hA hA hU hU mukha suragAyaka gItA padAna padya vibho
sAmba sadAshiva shambho shankara sharaNam me tava charaNayugam


~ ॐ नमः शिवाय ~

Parabrahma Pratah Smarana Stotram


Stotram Meaning (by Sri. S N Sastri)


By Sri Adi Shankaracharya

(Please use 'zoom in' for an enlarged view and 'pop-out' to download)

Ardhanareeshwara Stotram


Listen to Stotram

Tamil Version

अर्धनारीश्र्वर स्तोत्रम्
(श्री शङ्कराचार्य कृतम्)

By Sri Adi Shankaracharya

(Please use 'zoom in' for an enlarged view and 'pop-out' to download)


Vedasara Shiva Stotram


By Sri Adi Shankaracharya

वेदसारशिवस्तोत्रम्

पशूनां पतिं पापनाशं परेशं - गजेन्द्रस्य कृत्तिं वसानं वरेण्यम् |
जटाजूटमध्ये स्फुरद्गाङ्गवारिं - महादेवमेकं स्मरामि स्मरारिम् ||

pashUnAm patim pApanAsham paresham 
gajendrasya kruttim vasAnam vareNyam
jaThAjUThamadhye sphuradgAngavArim 
 mahAdevamekam smarAmi smarArim (1)

महेशं सुरेशं सुरारातिनाशं - विभुं विश्र्वनाथम् विभूत्यङ्गभूषम् |
विरुपाक्षमिन्द्वर्कवह्नित्रिनेत्रं - सदानन्दमीडे प्रभुं पञ्चवक्त्रम् ||

mahesham suresham surArAtinAsham
 vibhum vishwanAtham vibhUtyangabhUSham
virUpAkshamindvarkavahnitrinetram
 sadAnandamIDe prabhum panchavaktram (2)

गिरीशं गणेशं गले नीलवर्णं - गवेन्द्राधिरूढम् गुणातीतरूपम् |
भवं भास्वरं भस्मना भूषिताङ्गम् - भवानीकलत्रं भजे पञ्चवक्त्रम् ||

girIsham gaNesham gale nIlavarNam 
gavendrAdhirooDham guNAtItarUpam
bhavam bhAsvaram bhasmanA bhUShitAngam 
bhavAnIkalatram bhaje panchavaktram (3)

शिवाकान्त शम्भो शशाङ्कार्धमौले - महेशान शूलिन् जटाजूटधारिन् |
त्वमेको जगद्व्यापको विश्र्वरूप: - प्रसीद प्रसीद प्रभो पूर्णरूपम् ||

shivAkAnta shambho shashAnkArdhamaule 
maheshAna shUlin jaTAjooTadhArin
tvameko jagadvyApako vishwarUpah 
prasIda prasIda prabho pUrNarUpam (4)

परात्मानमेकं जगद्बीजमाद्यं - निरीहं निराकारं ओम्कारवेद्यम् |
यतो जायते पाल्यते येन विश्र्वम् - तमीशं भजे लीयते यत्र विश्र्वम् ||

parAtmAnamekam jagadbIjamAdyam
nireeham nirAkAramomkAravedyam
yato jAyate pAlyate yena vishwam
tamIsham bhaje leeyate yatra vishwam (5)

Sri Lakshmi Narasimha Karuna Rasa (Karavalamba) Stotram





This was composed by Sri Adi Shankaracharya praying for the mercy of Lord Narasimha. A sincere recitation of these hymns is believed to help one tide over the difficulties holding the Lord's Hands (karavalamba stotram). For more info about this stotram, please visit the "meaning" link given above.

Ganesha Ashtakam



By Sri Adi Shankaracharya

ॐ 

यतोऽनन्तशक्तेरनन्ताश्र्च जीवा यतो निर्गुणादप्रमेया गुणास्ते 
यतो भाति सर्वं त्रिधा भेदभिन्नं सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (1)
yato'nantashakter-anantAscha jIvA yato nirguNadaprameyA gunAste
yato bhAti sarvam tridhA bhedabhinnam sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah

यतश्र्चाविरासीज्जगत्सर्वमेतत्तथाऽब्जासनो विश्र्वगो विश्र्वगोप्ता
तथेम्द्रादयो देवसंघा मनुष्याः सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (2)
yataschAvirAsIjjagat-sarvametat-tathA'bjAsano vishwago vishwagoptA
tathendrAdayo devasanghA manushyAh sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah

यतो वह्निभानू भवो भूर्जलं च यतः सागराश्र्चंद्रमा व्योम वायुः
यतः स्थावरा जङ्गमा वक्षसंघा सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (3)
yato vahnibhAnU bhavo bhUrjalam cha yatah sAgarAschandramA vyoma vAyuh
yatah sthAvarA jangamA vakshasanghA sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah

यतो दानवाः किन्नरा यक्षसंघा यतश्र्चारणा वारणाः श्र्वापदाश्र्च
यतः पक्षिकीटा यतो वीरुधश्र्च  सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (4)
yato dAnavAh kinnarA yakshasanghA yataschAraNA vAraNAh svApdAscha
yatah pakshikITA yato vIrudhascha sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah

यतो बुद्धिरज्ञाननाशो मुमुक्षोर्यतः संपदो भक्तसन्तोषिकाः स्युः
यतो विघ्ननाशो यतः कार्यसिद्धि: सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (5)
yato buddhiragyAnanAsho mumukshoryatah sampado bhaktasantoShikAh syuh
yato vighnanAsho yatah kAryasiddhih sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah

यतः पुत्रसंपद्यतो वाञ्छितार्थो यतोऽभक्तविघ्नास्तथाऽनेकरूपाः
यतः शोकमोहौ यतः काम एव सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (6)
yatah putrasampadyato vAnchitArtho yato'bhaktavighnAstathAnekarUpAh
yatah shokamAhau yatah kAma eva sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah


यतोऽनन्तशक्तिः स शोषो बभूव धराधारणेऽनेकरूपे च शक्तः
यतोऽनेकधा स्वर्गलोका हि नाना सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (7)
yato'nantashatih sa shoSho babhUba dharAdhAraNe'nekarUpo cha shaktah
yato'nekadha svargalokA hi nAnA sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah


यतो वेदवाचो विकुण्ठा मनोभिः सदा नेति नेतीति यत्ता गृणन्ति
परब्रह्मरूपं चिदानन्दभूतं सदा तं गणेशं नमामो भजामः || (8)
yato vedavAcho vikunTHA manobhih sadA neti netIti yattA gruNanti
parabrahmarUpam chidAnandabhUtam sadA tam gaNesham namAmo bhajAmah

Mahishasura Mardini Stotram (Tamil)


By Sri Adi Shankaracharya



(Please use 'zoom in' for an enlarged view and 'pop-out' to download) 

Bhagavad Gita

Bhagavad Gita